V rámci ústní zkoušky si student losuje dvě otázky:
1) Okruh A–C
2) Okruh D
A – Fonetika a fonologie italštiny
1. Fonetika – definice, předmět studia, druhy. Fonetika a fonologie, hláska a
foném. Fonetická a fonologická transkripce.
2. Mluvní orgány a jejich funkce. Akustická stránka lidské řeči.
3. Klasifikace italských hlásek (v konfrontaci s češtinou).
4. Systém italských samohlásek a polosamohlásek, jejich popis, příklady
realizace. Délka samohlásek (kvantita).
5. Vokalické skupiny: hiáty a diftongy.
6. Systém italských souhlásek, jejich popis, příklady realizace. Konsonantické
skupiny, zdvojené souhlásky a jejich realizace, fonosyntaktické zdvojení.
7. Zvuková výstavba souvislé promluvy (Intonace, melodie, přízvuk, elize,
apokopa).
8. Vztah mluvené a psané podoby jazyka (grafémy a fonémy, přízvuk, intonace,
interpunkce).
B – Italská lexikologie
9. Lexikologie a její předmět: lexikální jednotky (slova, lexémy), slova
jednoduchá a konstruovaná. Lexikografie: typy a struktura slovníků, hlavní
slovníky italského jazyka.
10. Současné italské lexikum a jeho původ. Způsoby obohacování slovní zásoby.
11. Derivace (prefixace, sufixace, parasyntéza, alterace).
12. Kompozice (kompozice moderní, klasická, neoklasická, víceslovná
pojmenování).
13. Lexikální sémantika (lexikální vs. gramatický význam; významové vztahy
synonymie, antonymie, polysémie, hyponymie, hyperonymie; homonyma;
sémantické pole).
14. Lexikální kombinatorika: volné vs. omezené kombinace, kolokace.
15. Výpůjčky, internacionalizace lexika. Jazykové plánování v Itálii a v ČR.
C – Italština v kontextu románských jazyků
16. Lidová latina a románské jazyky (latina klasická a lidová, proces
romanizace)
17. Diferenciace lidové latiny, vznik italštiny (hlavní fonetické, morfologické a
syntaktické změny)
D – Italská morfosyntax
1. Třídění slov, slovní druhy; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly
mezi italským a českým pojetím.
2. Substantiva – charakteristika, typologie, morfologické kategorie a
syntaktické funkce, flexe substantiv.
3. Adjektiva kvalifikační – charakteristika, typologie, morfologické kategorie a
syntaktické funkce, flexe adjektiv.
4. Člen - tvoření a použití, jeho české ekvivalenty.
5. Determinační adjektiva – funkce a formy jednotlivých typů
6. Zájmena – funkce a formy jednotlivých typů
7. Číslovky a číselné výrazy, jejich klasifikace a užívání
8. Neohebné slovní druhy
9. Morfologické kategorie italských sloves (přehled).
10. Systém slovesných časů v indikativu, tvoření a funkce.
11. Systém slovesných časů v konjunktivu, tvoření a funkce.
12. Jmenné tvary sloves, tvoření a funkce.
13. Časová souslednost v indikativu a v konjunktivu. Přímá a nepřímá řeč.
14. Konjunktiv ve vedlejších a hlavních větách.
15. Slovesa plnovýznamová a pomocná, polopomocná slovesa a opisné slovesné
vazby – jejich funkce a použití.
16. Vid a povaha slovesného děje. Prostředky vyjádření PSD a vidu v italštině.
17. Věta a výpověď, syntaktická a komunikační struktura věty, typologie
syntagmat.
18. Přísudek jako syntaktické a/nebo sémantické centrum věty. Přísudek
slovesný a jmenný. Shoda přísudku s podmětem a s předmětem.
19. Aktanty: podmět, předmět přímý, předmět nepřímý (vč. původce děje).
Konstrukce, které mění valenční strukturu (pasivum, zvratné a neosobní
konstrukce, faktitiva).
20. Mimovalenční doplnění slovesa.
21. Pořádek slov ve větě, bezpříznakový a příznakový slovosled, aktuální členění
dislokace.
22. Druhy vět podle postoje mluvčího (modalita): zápor, otázka, rozkaz. Modální
slovesa.
Studijní literatura
D'Achille Paolo, L'Italiano contemporaneo. Bologna, Mulino, 2003.
Dardano M., Lessico e semantica, in: Sobrero A. (a cura di), Introduzione
all'italiano contemporaneo, Le strutture, Laterza, Roma-Bari, 1993.
Dardano M., Trifone P., La nuova grammatica della lingua italiana. Bologna,
Zanichelli, 2006.
Grossmann, M. – Rainer, F. (a cura di), La formazione delle parole in italiano,
Tübingen, Max Niemeyer Verlag, 2004.
Hamplová, S., Mluvnice italštiny, Praha: Leda, 2004.
Hamplová, S., Mluvnice italštiny, Praha, Leda, 2004.
Ježek E., Lessico. Classi di parole, strutture, combinazioni. Bologna, Mulino,
2005.
Maturi P., I suoni delle lingue, i suoni dell‘italiano. Introduzione alla fonetica.
Bologna, Mulino, 2006.
Nespor, M., Fonologia. Bologna, Mulino, 1993.
Pačesová, J., Úvod do obecné fonetiky a fonologie. Fonetika italštiny. Brno,
Masarykova univerzita, 1998.
Radimský, J., Italské a vybrané francouzské neologismy z oblasti informatiky a
nových médií, České Budějovice, Jihočeská univerzita, 2003.
Radimský, J., Les composés italiens actuels. Paris, CRL, 2006.
Renzi L., La grande grammatica italiana di consultazione (3 volumi)
Sabattini F.: La communicazione e gli usi della lingua, Loescher, Torino, 1984,
1990, p. 149 – 502.
Salvi G. – Vanelli L., Nuova grammatica italiana, Mulino, Bologna, 2004.
Scalise, S., Morfologia, Bologna, Mulino, 1994.
Štichauer P., Tvoření slov v současné italštině. Praha, Karolinum, 2007.
