Ústní zkouška se skládá ze dvou částí:
1. zodpovězení dvou teoretických otázek (v češtině) – student si losuje jednu otázku z okruhu A a jednu otázku z okruhu B:
A. Morfosyntax
B. Lexikologie a sémantika
2. pohovor nad odborným textem (v italštině). Student prokáže důkladnou znalost odborné terminologie z oblasti práva a mezinárodního obchodu, prokáže schopnost přeložit úsek odborného textu z italštiny do češtiny.
A – Italská morfosyntax
- Třídění slov, slovní druhy; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly mezi italským a českým pojetím.
- Substantiva – charakteristika, typologie, morfologické kategorie a syntaktické funkce, flexe substantiv.
- Adjektiva kvalifikační – charakteristika, typologie, morfologické kategorie a syntaktické funkce, flexe adjektiv.
- Člen – tvoření a použití, jeho české ekvivalenty.
- Determinační adjektiva – funkce a formy jednotlivých typů
- Zájmena – funkce a formy jednotlivých typů
- Číslovky a číselné výrazy, jejich klasifikace a užívání
- Neohebné slovní druhy
- Morfologické kategorie italských sloves (přehled).
- Systém slovesných časů v indikativu, tvoření a funkce.
- Systém slovesných časů v konjunktivu, tvoření a funkce.
- Jmenné tvary sloves, tvoření a funkce.
- Časová souslednost v indikativu a v konjunktivu. Přímá a nepřímá řeč.
- Konjunktiv ve vedlejších a hlavních větách.
- Slovesa plnovýznamová a pomocná, polopomocná slovesa a opisné slovesné vazby – jejich funkce a použití.
- Vid a povaha slovesného děje. Prostředky vyjádření PSD a vidu v italštině.
- Věta a výpověď, syntaktická a komunikační struktura věty, typologie syntagmat.
- Přísudek jako syntaktické a/nebo sémantické centrum věty. Přísudek slovesný a jmenný. Shoda přísudku s podmětem a s předmětem.
- Aktanty: podmět, předmět přímý, předmět nepřímý (vč. původce děje). Konstrukce, které mění valenční strukturu (pasivum, zvratné a neosobní konstrukce, faktitiva).
- Mimovalenční doplnění slovesa.
- Pořádek slov ve větě, bezpříznakový a příznakový slovosled, aktuální členění dislokace.
- Druhy vět podle postoje mluvčího (modalita): zápor, otázka, rozkaz. Modální slovesa.
B – Lexikologie a sémantika
- Lexikologie a její předmět: lexikální jednotky (slova, lexémy), slova jednoduchá a konstruovaná. Lexikografie: typy a struktura slovníků, hlavní slovníky italského jazyka.
- Současné italské lexikum a jeho původ. Způsoby obohacování slovní zásoby.
- Derivace (prefixace, sufixace, parasyntéza, alterace).
- Kompozice (kompozice moderní, klasická, neoklasická, víceslovná pojmenování).
- Lexikální sémantika (lexikální vs. gramatický význam; významové vztahy synonymie, antonymie, polysémie, hyponymie, hyperonymie; homonyma; sémantické pole).
- Lexikální kombinatorika: volné vs. omezené kombinace, kolokace.
- Výpůjčky, internacionalizace lexika. Jazykové plánování v Itálii a v ČR.
