Estetika

bakalářský studijní program

Co je to estetika?

Estetika je odvětví filozofie, které se zabývá zkoumáním estetična, tzn. zkoumáním estetických jevů, v celé jejich šíři. Zvláštní oblastí estetických jevů, stojící v popředí tohoto zkoumání, je umění, jako oblast produkce a recepce předmětů, jejichž hlavní funkcí je právě být prostředkem pro realizaci estetické hodnoty. Předmětem estetických zkoumání jsou však i sféry mimouměleckého estetična, jako např. estetika chování, estetika architektury, environmentální estetika, estetika přírody či estetika krajiny aj.

Dějiny estetického myšlení sahají až k počátkům euroamerické civilizace, její základy ve svých dílech položili především antičtí filozofové svými úvahami o kráse, umění a mimesis (nápodobě). Tento odkaz byl inspirativním způsobem rozvíjen a reinterpretován ve středověku. Vlastní estetika se však rodí až v novověku. Své pojmenování získává v 18. století, kdy německý filozof Alexander Gottlieb Baumgarten vydal své dvousvazkové, latinsky psané dílo Aesthetica (1750). V průběhu devatenáctého a dvacátého století se pak vedle filozofických zkoumání pravdivého poznání (gnoseologie, epistemologie) a správného jednání (etiky) stává estetika jednou z hlavních filozofických disciplin.

Výuka programu na Ústavu estetiky FF JU je soustředěna především na systematický výklad základních pojmů a teorie jednotlivých druhů umění (literární estetiky, estetiky architektury, estetiky filmu, estetiky fotografických obrazů aj.) a ostatních oblastí estetična (fenoménu kýče, estetiky přírody aj.). Důraz je však kladen i na základní historickou linii vývoje estetiky, tj. na nástin dějin antické, středověké a novověké estetiky. Nechybějí ani předměty přesahující oblast umění a zabývající se aktuální environmentální estetikou či problematikou médií. V rámci Filozofické fakulty je příslušnými ústavy zajišťována výuka jazyků. Program estetika představuje v současnosti na FF JU nejvíce filosofický obor.

Jaké je uplatnění absolventa? 

  • Absolventi jsou schopni uplatnit znalosti a dovednosti v oboru estetika, a to v oblasti kulturních institucí, ve sdělovacích prostředcích či ve státní správě a samosprávě. Jinými slovy v institucích zabývajících se kulturou: státních úřadech, nestátních organizacích, nadacích, kulturních neziskových organizacích, divadlech, muzeích, galeriích, knihovnách, sdělovacích prostředcích (noviny, časopisy, rozhlas, televize) atp.
  • Cílem studijního programu není jen předat studentům určité penzum znalostí, ale rovněž kultivovat jejich schopnost samostatně, kriticky myslet, tzn. analyzovat obsahy psaných a audiovizuálních médií, rozeznat obsažené rozpory a věcně a strukturovaně vůči nim argumentovat. Je třeba upřímně říci, že estetika je bytostně teoretický obor, možnost a volba uplatnění je již na samostatném zvážení každého jedince.
  • Estetika je specifickou disciplinou nacházející se „na křižovatce humanitních disciplin". Absolventům se proto rovněž otevírá možnost dalšího studia v celé řadě humanitních oborů, od estetiky a filozofie po kulturní, filmová, či sémiotická studia.

 

Nestihli jste den otevřených dveří? Zde máte k dispozici prezentaci studijního programu Estetika.

Představu o tématech, kterými se estetika zabývá, si můžete vytvořit i na základě záznamu přednášky dr. Kaplického "Když příroda maluje: O kráse přírody a krajiny" (ke shlédnutí zde).

Další informace o studijním programu Estetika.

Informace o přijímacím řízení do programu Estetika.

Obecné informace pro uchazeče o studium na FF JU.

 

STUDIJNÍ PLÁNY (od akademického roku 2020/21)

 

DOPORUČENÁ LITERATURA K PŘIJÍMACÍMU POHOVORU

Pozn.: jedná-li se o soubor textů, není nezbytné číst soubor celý, stačí přečíst jeden či několik textů.

  • Caillois, Roger: Zobecněná estetika. Praha: Odeon, 1968.
  • Eco, Umberto: Dějiny krásy. Praha: Argo, 2005.
  • Eco, Umberto: Dějiny ošklivosti. Praha: Argo, 2007.
  • Eco, Umberto: Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006.
  • Eliot, Thomas Stearns: O básnictví a básnících. Praha: Odeon, 1991.
  • Gombrich, Ernst Hans: Umění a iluze. Praha: Odeon, 1985.
  • Flusser, Vilém: Za filosofii fotografie. Praha: Fra, 2013.
  • Kulka, Tomáš: Umění a kýč. Praha: Torst, 2000.
  • Kulka, Tomáš: Umění a falzum. Praha: Academia 2004.
  • Le Corbusier-Saugne: Za novou architekturu. Praha: Rezek 2005.
  • Monaco, James: Jak číst film. Praha: Albatros 2006.
  • Pospiszyl, Tomáš (Ed.): Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha:OSVU, 1998.
  • Platon: Dialogy o kráse. Praha: Odeon: 1979.
  • Scruton, Roger: Estetické porozumění. Eseje o filosofii, umění a kultuře. Barrister & Principal, 2005.
  • Sontag, Suzan: O fotografii. Praha: Paseka, Barrister a Principal, 2002.
  • Stibral, Karel: Proč je příroda krásná. Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán, 2005.
  • Welsch, Wolfgang: Naše postmoderní moderna. Praha: Zvon 1994.
  • Wilde, Oscar: Intence. Olomouc: Votobia, 1994.
  • Zahrádka, Pavel (Ed.): Estetika na přelomu milénia. Vybrané problémy současné estetiky. Brno: Barrister & Principal, 2011.
  • Zuska, Vlastimil: Estetika. Úvod do současnosti tradiční discipliny. Praha: Triton, 2001.
  • Zuska, Vlastimil (Ed.): Umění, krása šeredno. Texty z estetiky 20. století. Praha: Karolinum, 2003.
  • Estetika