Rostislav SMÍŠEK - Monika KONRÁDOVÁ (edd.)
Hlavním cílem publikace je edičně zpřístupnit písemnosti středoevropské provenience, které se týkají diplomatické mise Jana Kryštofa z Fragsteinu a legačního sekretáře Kryštofa Beuera z Binnen do Moskvy v letech 1657–1658. Jejím cílem bylo oznámit ruskému carovi Alexeji I. Michailoviči úmrtí císaře Ferdinanda III. a nástup Leopolda I. na trůn a především zprostředkovat uzavření spojenecké smlouvy mezi Rzeczípospolitou a Ruskem, namířené proti Švédsku. Po mnoha složitých jednáních, během nichž došlo k četným hádkám a rozepřím, údajných ústrcích a urážkách ze strany služebníků Alexeje I. Michailoviče opustil Jan Kryštof z Fragsteinu s doprovodem 6. března 1658 hlavní město carského Ruska, aniž by dosáhl jakékoliv dohody. V úvodní studii se autoři pokoušejí zasadit výše zmiňovanou ambasádu do kontextu historického vývoje diplomatických styků mezi středoevropskou habsburskou monarchií (západní Evropou) a carským Ruskem na prahu novověku. Nejvíce prostoru však zaujímá zevrubná analýza obsahové náplně editovaných písemností. Ty poskytují zajímavé informace nejen k průběhu příprav, skladbě císařského poselstva, logistickému zabezpečení samotné mise, ale také k náročnému a nebezpečnému putování výpravy cizími zeměmi a různým stránkám (ne)každodenního života na cestách. Mimořádně cenné jsou především rozsáhlé popisy slavnostních vjezdů do rozličných ruských měst, včetně Moskvy, audiencí u Alexeje I. Michajloviče, hostin a dalších festivit, na jejichž základě lze naznačit reprezentační strategie a způsoby vizualizace společenského postavení Jana Kryštofa z Fragsteinu s Kryštofem Beuerem z Binnen jako zástupců Leopolda I. na jedné straně, ruského cara a jeho rádců na straně druhé. S tímto tématem se úzce pojí také otázky ceremoniální přednosti obou zúčastněných stran a vůbec podoby vzájemného setkávání dvou na první pohled odlišných hodnotových systémů, jež se neobešlo bez nejrůznějších nedorozumění a třenic. Stranou pozornosti nelze nechat ani konstrukci obrazu „toho druhého“. V tomto případě nejde pouze o naznačení (stereotypní) podoby typického „Moskvana“ v myšlení císařských vyslanců, ale také o vykreslení obrazu konkrétních osob, s nimiž se Jan Kryštof z Fragsteinu a Kryštof Beuer z Binnen setkali během své diplomatické mise. Samotná edice z heuristického hlediska zahrnuje pestrou škálu celkem 117 písemností sesbíraných z různých středoevropských archivů a knihoven (Österreichisches Staatsarchiv Wien, Státní oblastní archiv Třeboň, oddělení Český Krumlov, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu).
