Publikační činnost

Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře

Petr A. Bílek, Martin Kaplický, Vladimír Papoušek, David Skalický

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od 70. let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci 70. let pragmatické myšlení potkalo – navenek okázalou srážkou – s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura.

Literary Universe in Three Parts: Language - Fiction - Experience 

Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek, David Skalický

For decades, the Prague School Structuralism assumption of textual autonomy dominated the explorations of Czech literature as well as the context of Czech literary theory. The three authors of this book combined their efforts to move beyond and offer a new conceptual frame. Sharing the structuralist proposition of texts made from words, they focus on the metamorphoses of the modes of representations through the 20th century fiction and its critical reflections. Switching between theoretical considerations and case study interpretations, their essays challenge the notion of autonomous fictional worlds and involve the pragmatic categories of the constructed image of a writer and the aesthetic experience of a reader. The focus on representational status of literary texts combines here with another conceptual frame – the performative aspect. The literary texts do not function as mere documents that preserve the traces of existing reality but as objects that construct what their readers conceive as parts of existing reality. Instead of a a depository of meanings, literature is thus perceived as a permanent process of negotiations that uses the institutional power of canonisation, ritualisation or tabooisation. Drawing on contemporary international theory of literature and aesthetics (Searle, Rorty, Davidson, Iser, Greenblatt, White), the authors try to conflate semiotic analyses of textual meanings with the pragmatic notions of historical and readership contexts. The book chooses the productive texts of Czech literature, occasionally combined with other items of Czech culture (arts, films, TV production) and brings them into comparison with the international context. Such an approach puts aside the traditional assumption of a national context as a major defining criterion, which allows the authors to articulate more generalized abstractions.

Laboratoře inovací: Centra a osobnosti klenebního umění střední Evropy konce 15. století

Hynek Látal

Středoevropské stavitelství závěru 15. století dospělo k tvorbě složitě utvářených kroužených kleneb. Jednou z pomyslných „laboratoří“, v nichž inovátorské stavitelské osobnosti rozvíjením dědictví svých předchůdců a školitelů s těmito útvary experimentovali, bylo i bývalé rožmberské panství v jižních Čechách. Přehledně členěný výklad o klíčových stavitelských centrech a regionech střední Evropy se pokouší nalézt odpovědi na otázky po původu výjimečných klenebních forem i školení jejich tvůrců. Text přitom vychází nejen z poznání samotných památek, ale také ze studia středověkých kresebných návrhů kleneb a je doplněn bohatým obrazovým doprovodem

Ozvláštnění – fikce – estetická zkušenost

David Skalický

K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj? V hledání odpovědi na tyto otázky se autor obrací nejprve ke Šklovského pojetí umění jako nástroje aktualizace našeho vnímání a porozumění světu, rozpracované v české strukturální estetice. Soustředí se na Mukařovského úvahy o jedinečné funkci umění, na koncept estetického postoje či formalistické úvahy o ozvláštnění. V druhé části knihy pak reflektuje význam termínu fikčnost, konfrontuje ontologicky heterogenní pojetí referentu fikčního znaku, rozvrhované Johnem Searlem, s pojetím ontologicky homogenním, rozpracovaným Lubomírem Doleželem. Na materiálu, který nám dává k dispozici publikace prezentující ohlasy na Český snář Ludvíka Vaculíka, obhajuje pragmatické pojetí fikčnosti chápané jako specifický modus čtení. Výchozí otázka jej nakonec přivádí ke konceptu estetické zkušenosti, kterým se zabývá třetí část monografie. Autor v ní vychází především z pragmatické filosofie a estetiky Johna Deweyho a jeho pokračovatelů (Beardsley, Shusterman), obrací se však také k estetickým úvahám Gadamerovým, k de Manově polemice s novokritickým konceptem díla jako organické jednoty či k Mukařovského pojmu sémantické gesto.

Česká populární kultura: Transfery, transponování a další tranzitní procesy

Petr A. Bílek, Josef Šebek (ed.)

Tak jako profesionální sport rozšiřuje v posledních desetiletích sféru fanouškovské recepce mimo samotná utkání a svoji atraktivitu posiluje i propracovaným systémem přestupů a přesunů, v nichž aktéři pod drobnohledem mediální pozornosti aktivně mění dres, ale také jsou „odkládáni“ na transferovou listinu, vytvořila i moderní populární kultura celou řadu přestupových a přesunových mechanismů, jimiž samotná díla oživuje, nově rámuje, adaptuje a v důsledku pak oživuje dění na celém dobovém popkulturním poli. Tato monografie zkoumá formou případových studií jednotlivé mechanismy, s jejichž pomocí k těmto transferům či transponováním dochází. Nesnaží se postulovat univerzální vzorce, jež by tyto mechanismy vyjádřily v co nejobecnější podobě, protože takto se pohyby na poli populární kultury zjevně neodehrávají. Jde o mechanismy dílčí, projevující se na mikroúrovni jednotlivých žánrů, období či konkrétního média. Kniha tudíž neobjevuje jakési globálně kulturní strategie, ale spíše zkoumá repertoár taktických manévrů, jež vykazuje vzorek děl a jevů, lokalizovaných více či méně markantně v českém kulturním kontextu. Čtenáři tak kniha umožňuje nejen tradiční lineární čtení, ale i čtení výběrové. Stejně tak ponechává na čtenáři, zda ji bude číst spíše kvůli konkrétnímu materiálu, který jednotlivé studie analyzují, anebo kvůli obecnějším otázkám, jež tyto případové studie implikují či explicitně kladou.

Stopy pragmatismu: Česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem

Petr A. Bílek, Ondřej Dadejík, Martin Kaplický, Vladimír Papoušek, David Skalický, Jan Staněk

Publikace stopuje rezonanci pragmatismu v české meziválečné literatuře a estetice; nejprve se zaměřuje na autory tzv. „pragmatické generace“, především na Karla a Josefa Čapkovi a Miroslava Rutteho. Z perspektivy pragmatické koncepce umění života věnuje pozornost také Ladislavu Klímovi a jeho pojetí filozofické praxe. Druhá část publikace se zaměřuje na českou strukturální estetiku a literární vědu: na možné paralely, podobnosti i odlišnosti mezi Deweyho pragmatickou teorií umění a Mukařovského estetikou, ale také na nakročení Miroslava Červenky k pragmatickému vidění literatury, které lze vystopovat v pozdní fázi jeho profesní kariéry.

Meziprůzkumy - sbírka AJG 1300 - 2016

Hynek Látal, Martin Vaněk (autoři expozice)

Průvodce stálou expozicí Alšovy jihočeské galerie, která byla otevřena 16. dubna 2016 u příležitosti výročí 60 let zpřístupnění objektu Zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou. Autoři expozice jsou Hynek Látal a Martin Vaněk.

Fenomén Zappa

Vladimír Papoušek, David Skalický (eds.)

Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Snaží se zachytit vznik tohoto fenoménu a mechanismy jeho fungování ve specifickém společensko-politickém kontextu socialistického Československa, ale také přinést nové informace o rezonanci Zappovy hudby v Čechách, o vzniku a působení českého fanklubu Franka Zappy či o Zappově návštěvách v Praze, a nabídnout tak nové pohledy na Zappovu tvorbu a její ohlasy. Kniha se člení na dvě části: První část nabízí akademické (analytické) studie, které se věnují problematice fenoménu Zappa z různých hledisek: z hlediska transformace jazyka kulturního fenoménu a jeho překladu, sémiotiky popkultury nebo z perspektivy estetické. Vedle těchto analýz stojí studie pokoušející se uchopit poetiku Franka Zappy po stránce muzikologické a včleňují autorovu tvorbu do dobových hudebních kontextů. Druhá část knihy využívá postupů orální historie a konstruuje Zappův obraz ve vzpomínkách jeho českých fanoušků a recipientů. Knihu doprovází bohatý obrazový materiál: dobové fotografie, dokumenty i kresby. Všechny tři složky – analytické studie, výstupy orální historie i vizuální doprovod – jsou sjednoceny faktorem přisvojování. Sledují jednak možnosti provazování hudby či poetiky Franka Zappy na jiné výrazné koncepty, ať už z oblasti dějin vážné i populární hudby, filozofie umění, či literární teorie, jednak provazování výrazně amerického zappovského mýtu s českým prostředím, které si jej přisvojovalo a modifikovalo v rámci kulturního transferu, a vytvořilo tak specifické zappovské rozumění.

From Hus to Luther 
Visual Culture in the Bohemian Reformation (1380-1620)

Kateřina Horníčková, Michal Šroněk (eds.)

The first study representing a little-known phenomenon in Bohemian cultural and political history – the visual culture that grew up in the environment of the Reformation churches in Bohemia from the Hussites until the defeat of the Estates by the Habsburgs at White Mountain in 1620. This book portrays a little-known phenomenon in Bohemian cultural and political history – the visual culture that grew up in the environment of Reformation churches in Bohemia from the time of the Hussites until the defeat of the Estates by the Habsburg coalition at White Mountain in 1620. It provides the first comprehensive overview of a forgotten era of artistic production over a period of approximately two hundred years, when most of the population of Bohemia professed non-Catholic faiths. During the fifteenth and sixteenth centuries a unique situation arose in Bohemia, with five main Christian denominations (Utraquists, Lutherans, the Unity of Brethren, Calvinists, and Catholics) gradually coming to function alongside each other, with a number of other religious groups also active. The main churches, which had a fundamental influence on political stability in the state, were the majority Utraquists and the minority Catholics. Yet the essays of this book establish that despite the particularities of the Bohemian situation, the religious trends of Bohemia were an integral part of the process of Reformation across Europe. Featuring over fifty illustrations including manuscript illumination, panel painting, and architecture, the book also presents the surviving cultural products of the four non-Catholic Christian denominations, ranging from the more moderate to radical Reformation cultures. The book also analyses the attitudes of these denominations to religious representations, and illuminates their uses of visual media in religious and confessional communication. The book thus opens up both the Reformation culture of Bohemia and its artistic heritage to an international audience.

Diletantismus a umění života: Od Montaigne k Bourgetovi

Jan Staněk

Kniha na pomezí literární historie, dějin filosofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec devatenáctého století — věnuje se hlavně jejich promýšlení ve Francii, s odbočkami k britským autorům.
Především ve francouzské literatuře devatenáctého století se setkáváme se specifickým pojetím diletantismu: „Diletant“ se tu stává člověkem vyznačujícím se mimo jiné intelektuální všestranností, kosmopolitním založením a mondénními způsoby. Jedním z hlavních cílů knihy je ukázat, že diletanta tohoto typu je třeba chápat jako součást posloupnosti zmíněných ideálů kultivace, totiž jako pokračování linie, již tvoří především typ dokonalého dvořana, potom takzvaný honnete homme, jeho obdoba známá jako gentleman a dále postava nazývaná v osmnáctém století polite philosopher, francouzskými autory pak — opět se zvláštními konotacemi — philosophe.

In Puncto Religionis

Kateřina Horníčková, Michal Šroněk (eds.)

Sborník studií o předreformační a reformační kultuře Čech a Moravy se zabývá problémem konfesní kultury pozdně středověkých a raně novověkých Čech a Moravy. Představuje problém konfesní tvorby na jednotlivých hloubkových analytických studiích jednotlivých děl či jejich skupin. Značná část prací se věnuje výtvarným dílům, ale kniha obsahuje též přesah do liturgické hudby i architektury. Pozitivním přínosem je, že sborník se věnuje produkci různých konfesních směrů, které staví vedle sebe a usnadňuje tak čtenářovi komparační pohled na zkoumané téma. Sborník je členěn do tří tematických sekcí, zabývajícími se (1) obecnými aspekty studia reformační kultury v českých zemích, (2) analýzami jednotlivých fenoménů či oblastí reformační tvorby a (3) problémem tolerance a intolerance, tak jak se promítají do konkrétních uměleckých děl.

De sacris imaginibus: Patroni, malíři a obrazy předbělohorské Prahy

Michal Šroněk

Sborník studií o předreformační a reformační kultuře Čech a Moravy se zabývá problémem konfesní kultury pozdně středověkých a raně novověkých Čech a Moravy. Představuje problém konfesní tvorby na jednotlivých hloubkových analytických studiích jednotlivých děl či jejich skupin. Značná část prací se věnuje výtvarným dílům, ale kniha obsahuje též přesah do liturgické hudby i architektury. Pozitivním přínosem je, že sborník se věnuje produkci různých konfesních směrů, které staví vedle sebe a usnadňuje tak čtenářovi komparační pohled na zkoumané téma. Sborník je členěn do tří tematických sekcí, zabývajícími se (1) obecnými aspekty studia reformační kultury v českých zemích, (2) analýzami jednotlivých fenoménů či oblastí reformační tvorby a (3) problémem tolerance a intolerance, tak jak se promítají do konkrétních uměleckých děl.

Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“

Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek

Kniha nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí

Umění české reformace: (1380-1620)

Kateřina Horníčková (ed.)

Monografie, která vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě 2009/2010, je věnována tématu, které české dějiny umění dosud poněkud přehlížely. Soubor studií několika historiků umění a historiků se podrobně zabývá uměleckou tvorbou spjatou s protestantským vyznáním od počátků reformního hnutí v zábvěru 14. století do porážky českých stavů na Bílé hoře. Cenným přínosem publikace je revize všeobecně rozšířeného názoru o negativním vztahu protestantů k výtvarnému umění. Autoři sledují, jak umění plnilo funkci konfesijní sebeidentifikace. Publikace se zabývá všemi oblastmi umění – architekturou, malířstvím, sochařstvím, uměleckými řemesly.