6. května uplyne 10 let od předčasného úmrtí PaedDr. Jarmily Alexové, CSc., odborné asistentky Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zemřela po těžké nemoci, statečná do posledního dechu. Pro českobudějovickou bohemistiku její odchod znamenal citelnou ztrátu.
Doktorka Jarmila Alexová (28. 1. 1958 − 6. 5. 2011) vystudovala obor čeština – dějepis na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po výtečném absolvování studia byla v konkursu vybrána na místo asistentky tehdejší katedry filologie a v témže roce získala doktorát. Specializovala se na současnou morfologii, syntax a lexikologii. Po obhájení disertační kandidátské práce Syntax psané a mluvené češtiny ve vzájemné konfrontaci získala v roce 2001 hodnost kandidáta věd (CSc.). Do roku 2005 působila na Pedagogické fakultě, od 1. ledna 2006 přešla na nově vzniklou Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity. Pracovala i v době své zákeřné nemoci od roku 2008 až do konce roku 2010. Přednášela morfologii a syntax, vedla bakalářské a diplomové práce, dokončovala vědeckou monografii, podílela se na kolektivní monografii připravované členkami jazykovědné bohemistiky.
Badatelské zájmy Jarmily Alexové se postupně vyhraňovaly, soustředila se nejen na synchronní syntax a komunikaci, lexikologická témata a frazeologii, ale jak pronikala do svého nejmilejšího oboru − syntaxe, rozšiřovalo se její zorné pole o diachronní pohled na českou syntax v dosud málo probádaném barokním období. V rámci grantového projektu Jazyk a styl v době barokní prostudovala barokní texty různého žánru v širokém časovém záběru od počátků baroka až po jeho vrcholné a pozdní období. Hlouběji rozpracovala téma týkající se struktury barokního souřadného souvětí. Na pramenné bázi více než 150 památek zkoumala výskyt spojovacích prostředků a jejich podíl na formování významových podtypů souvětí. Její analýza přesvědčivě dokazuje, že barokní syntax rozvíjela starší spojovací prostředky, z nichž některé během vývoje zanikly, jiné, nové, se objevily. Mezi nimi pak převažují spojovací výrazy, které přetrvaly do nové češtiny a dále v ní žijí. Monografie Vývoj českého barokního souvětí souřadného vyšla v roce 2009. Jako první ji recenzoval vídeňský profesor Stefan Michael Newerkla v časopise Wiener slawistisches Jahrbuch (2010) a ocenil materiálový rozsah i způsob zpracování. Obsažnou recenzi monografie od našeho předního syntaktika docenta Josefa Štěpána uveřejnily Jazykovědné aktuality, ročník XLVIII (2011), s. 61−65. Autor v ní uvedl, že „kniha českobudějovické lingvistky Jarmily Alexové je závažným příspěvkem ke zkoumání vývoje českého souvětí, protože přináší cenný, detailně utříděný rozsáhlý materiál a přesvědčivě ukazuje kontinuitu jazykového vývoje v barokním období.“ Na závěr Josef Štěpán připomíná, že další práce o syntaxi českého barokního souvětí podřadného a souvětí složitého budou muset z recenzované knihy vycházet. Doktorka Alexová zamýšlela svou práci podat jako habilitační spis. Bohužel, atakující nemoc jí v tom zabránila. Neměla možnost vidět ani poslední společnou kolektivní monografii V nuznej slávě, v slavnej nouzi (2011), na níž se výrazně podílela.
Za dobu téměř 28 let svého působení na fakultách univerzity vykonala mnoho užitečné práce. Byla důsledná, pečlivá a svědomitá. Její semináře k morfologii a syntaxi ukazovaly studentům českého jazyka nové přístupy k rozboru textu, vedla je k přemýšlení o jazyku, k přesnému vyjadřování. Texty určené k analýze vybírala s cílem nejen procvičit probírané jevy, ale také se záměrem přimět studenty k tvůrčí činnosti. Souborná zkouška z morfologie a syntaxe patřila k nejnáročnějším jak pro studenty, tak pro zkoušející. Jak už to na menších fakultách bývá, vedla Jarmila Alexová přednášky i semináře a sama také celý ročník zkoušela.
Opustila vše, co milovala: své povolání, jež bylo jejím posláním, svou výbornou rodinu, která ji vždy podporovala, nás, své kolegyně a kolegy, přátele, jež si získala svou prostou, milou povahou, přímostí v jednání a účinnou pomocí.
Na závěr si dovolím připojit ocenění, které napsala jedna ze studentek bohemistiky. Vyjádřila jím výstižně to, co jsem se předchozím textem snažila říci: Byl to skvělý, inspirativní a spravedlivý člověk. Ke všemu, co zde bylo napsáno, připojuji jen to, že si doktorka Jarmila Alexová zaslouží, abychom si ji i její práci připomínali.
Marie Janečková
Odkaz na recenzi v časopise Jazykovědné aktuality:
https://www.jazykovednesdruzeni.cz/wp-content/uploads/2020/04/2011_1-2.pdf
Český jazyk a literatura, roč. 62, 2011/2012, Za Jarmilou Alexovou.
