Re-prezentace a literární historie

GA ČR 405/09/0011

GA ČR 405/09/0011 

Řešitelé: 

  • prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.
  • Prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.
  • Mgr. Veronika Broučková, Ph.D. 

 
Pojem re-prezentace (representation) patří k základním konceptualizačním termínům, které na základě analýzy fungování jazyka a znakových systémů obecně navrhl a v průběhu uplynulých dvaceti let i rozpracoval anglofonní nový historismus (New Historicism). Jde o pojem, který se zdánlivě blíží marxistickým teoriím „odrazu" či představám o realistické stopě v každém literárním díle; daný pojem má však v pojetí nového historismu zcela jinou náplň i způsob svého užití v literární vědě. Pojem re-prezentace postihuje zprostředkující proces odkazování (reference k aktuálnímu světu) a performance („zastupování": zobrazení něčeho něčím a pro něco či někoho). Původní pojem Representations se stal i titulem stěžejního časopisu zastánců novohistorických přístupů (časopis vychází od 1983, již 100 vydaných čísel), který rozšířil zkoumání oblasti re-prezentací z literatury do širší sféry kultury a společenských věd obecně. Právě posun náplně od tradiční aristotelovské mimesis („nápodoby") k performativnímu aktu, rozpracovaný Wolfgangem Iserem (1989), umožnil, aby tento koncept poskytl nový a velmi produktivní pohled na literaturu jako diskurs, který vytváří významné mentální re-prezentace obrazného typu, které si v sobě nesou stopy dobové řeči, ale zároveň se pootevírají recepčním aktualizacím, v nichž vzniká mnohohlasí významů. Tento významný koncept nenašel v českém literárněvědném prostředí dosud souvislejší prostor reflexe a domýšlení; částečně nejspíš z důvodů, že tato oblast již byla „obsazena" marxistickou zvulgarizovanou představou „odrazu" objektivní reality. Přitom jde o jeden z nejproduktivnějších pojmových konceptů, jimiž se soudobá literární věda ke svému materiálu vztahuje.

 

Cíle projektu: 

  • a) zapojit se do mezinárodní diskuse a rozvíjení projmu re-prezentace, a to v souvislostech, které navazují na domácí produktivní bádání strukturalistické, zkoumající především sémiotické dimenze aktů reference a performance, a zároveň pojem re-prezentace vřadit do sítě dalších konceptuálních pojmů soudobé literární historie (paradigma, epistémé, kánon, (non)linearita vývoje, literární a neliterární texty); 
  • b) integrovat pojem re-prezentace do soudobého českého literárněvědného myšlení jako pojem, který poskytuje produktivní řešení vztahu literárních a jiných diskursů.  Oba zdánlivě protisměrné cíle („vně" a „dovnitř") jsou vzájemně spojeny právě přesvědčením řešitelů, že česká tradice literární vědy (především strukturalismus) i soudobé debaty o způsobech a možnostech psaní dějin mohou nabídnout mezinárodnímu literárněvědnému publiku dosud opomíjené způsoby rozvíjení termínu re-prezentace, a to nejen jiným materiálem, ale i metodologickým řešením. Tímto směrem jde navržená knižní publikace prof. Vladimíra Papouška a doc. Petra A. Bílka, která by měla nabídnout v angličtině stěžejní metodologické i materiálové texty, napsané s vědomím překladu jakožto kulturního transferu a směřující k publiku, které se zkoumání re-prezentací již dlouhodobě věnuje. Stati budou vycházet z dosavadních publikací obou řešitelů, které se zabývaly metodologickými tématy psaní literární historie (Papoušek, Vladimír; Tureček Dalibor: Hledání literárních dějin. Praha: Paseka, 2005. Wiendl, Jan, ed.: Hledání literárních dějin v diskusi. Praha: Paseka, 2006. Bílek, Petr A.; Janoušek, Pavel; Šmahelová, Hana; Papoušek, Vladimír; Tureček, Dalibor: Literatura a kánon. Praha: FF UK 2007. Bílek, Petr A.: Diskursivní prostor popkultury aneb Proč by Otokar Březina neměl přejet krtečka. Slovo a smysl / Word and Sense 3, 2006, č. 6, s. 23-49). Proponované navázání kontaktu se světem by pak mělo umožnit produktivní analýzu a rozvoj konceptu re-prezentací nejen prostřednictvím překladů stěžejních statí do češtiny (a komentářů), ale především prostřednictvím druhého proponovaného výstupu: mezinárodní konference na téma re-prezentací (s aplikací na materiál české a šíře i středoevropské kulturní oblasti). Z této konference by byly publikovány klíčové texty v překladu do češtiny formou kolektivní monografie, sjednocené metodologicky i terminologicky.  Cílem projektu není pouhá popularizace pojmu re-prezentace a úsilí o jeho zdomácnění. Výzkum se bude zaměřovat především na konfrontace různých typů performancí v aktech re-prezentací a jejich interpretace by ve výsledku měla přinést obraz pohybu a proměn dobové řeči v literárněhistorickém pohledu na dějiny. Domníváme se, že právě pojem re-prezentací je schopen nahradit nepříliš funkční předpoklad literárního vývoje jako směřování k novosti, v němž jsou kanonizována pouze díla s estetickou hodnotou, chápanou substanciálně jako interní rys díla, a nikoli jako zpětný konstrukt. 


Základní výstupy 

Základním výstupem bude tedy knižně publikovaná monografie v angličtině, jíž by se soudobá česká literární věda zapojila do zkoumání re-prezentací ve světě. V návaznosti na tuto monografii by měla být uspořádána mezinárodní konference, jejímž výstupem bude v češtině publikovaná kolektivní monografie. Předpokládáme, že k účasti na konferenci budou přizváni přední odborníci ze zahraničí a bude využito kontaktů, které má badatelský tým s univerzitami v Německu, Itálii, Velké Británii a USA. 
Předpokládáme, že oba hlavní výstupy budou zdrojem metodologických i historických podnětů pro badatelskou obec v okruhu jak domácí, tak i mezinárodní literární historie a příbuzných humanitních oborů. Proponované výstupy budou využitelné i pro studenty v oborech bohemistiky a dalších kulturních a společenskovědních oblastech.

 
Časový plán 

Řešení projektu je rozvrženo do tří let (2009-2011). V prvním roce řešení bude probíhat příprava textů monografie. Dále bude uspořádáno interní kolokvium k metodologii zkoumání re-prezentací při praktické literárněhistorické práci. V druhém roce řešení tato monografie vyjde a bude zahájena příprava konference, stejně jako publikace překladových textů k problematice re-prezentací a původních časopiseckých studií. Ve třetím roce bude uspořádána mezinárodní konference a připravena kolektivní monografie k edici a knižnímu vydání. 


Výchozí metodologická literatura: 

  • Barthes, Roland: Efekt reálného. Aluze 10, 2006, č. 3, s. 78-81. 
  • Barthes, Roland: Diskurs historie. Česká literatura 55, 2007, č. 6, s. 815-828. 
  • Bolton, Jonathan, ed: Nový historismus / New Historicism. Brno: Host, 2007. 
  • Eldridge, Richard, ed.: Beyond Representation. Philosophy and Poetic Imagination. 
  • Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 
  • Foucault, Michel: Les Mots et les Choses. Une archéologie des sciences humaines. Paris: 
  • Gallimard, 1966. Česky Slova a věci. Praha: Computer press, 2007. 
  • Gallagher, Catherine; Greenblatt, Stephen: Practicing New Historicism. Chicago: University 
  • of Chicago Press, 2000. 
  • Geertz, Clifford: The Interpretation of Cultures. New York: Basic Books, 1973. Česky 
  • Interpretace kultur. Praha: SLON, 2000. 
  • Greenblatt, Stephen, ed.: Allegory and Representations. Baltimore: John Hopkins University 
  • Press, 1981. 
  • Greenblatt, Stephen, ed.: Representing the English Renaissance. Berkeley and Los Angeles: 
  • University of California Press, 1988. 
  • Greenblatt, Stephen: Marvelous Possessions. Chicago: University of Chicago Press, 1991. 
  • Česky Podivuhodná vlastnictví. Praha: Karolinum, 2004.