Vědci na stopě prehistorické přírodní katastrofě. Mezinárodní tým odkrývá v makedonském Ohridu stopy pravěkých událostí.
V těsné blízkosti jezera Ohrid v Republice Severní Makedonie, které je jedním z nejstarších v Evropě, začal minulý týden další běh terénní školy bioarcheologie, které se účastní studenti navazujícího magisterského a doktorského studia z Archeologického ústavu FF JU. Terénní školu bioarcheologie pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích za spoluúčasti České geologické služby Praha. Škola je spojena od letošního roku s archeologickým výzkumem, který zde provádí Ústav pro klasickou archeologii FF UK Praha, Národní archeologické muzeum ve Skopje a Muzeum Struga. Cílem letošní školy, vedené pracovníky Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie z Přírodovědecké fakulty JU, je naučit magisterské a doktorandské studenty botaniky a archeologie pokročilou metodiku průzkumu jezerních břehů, kde se mohou skrývat pravěká sídliště, pohřbená pod nánosy jezerních sedimentů. Po dobu tří týdnů budou účastníci školy zkoumat severní nížinu u Ohridského jezera za použití radaru, vrtných souprav a geologického sondování a získávat paleoenvironmentálním vzorky spojené s dávným lidským osídlením.
Zdejší dynamicky se vyvíjející pobřežní krajinu mnohokrát v pravěku ovlivnily silné zemětřesné události, zaznamenané například pro 6. století našeho letopočtu. Už první letošní sondáže naznačily, že ke konci doby bronzové podobná událost zničila rozsáhlou část pobřeží, které se propadlo o několik metrů a bylo zaplaveno vodou blízkého jezera. Vysoký sloupec vody způsobil na místě bývalého nákolního sídliště klidnou sedimentaci trvající zřejmě několik tisíc let. Účastníci letní školy odebrali vzorky jezerních sedimentů z několika nadějných míst pro další analytický výzkum, který proběhne v následujícím roce v českých laboratořích.
Na pořadu budou analýzy pylu, rostlinných zbytků, dřev, ale také geologické analýzy, které buď potvrdí, nebo vyvrátí nastolenou hypotézu o pravděpodobné ohridské katastrofě z konce doby bronzové, tedy z období kolem roku 1000 př.n.l. Pro přesné stanovení chronologie událostí a procesů bude použita radiokarbonová analýza, ale i dendrochronologie, kterou zde už delší dobu provádí mezinárodní tým švýcarských, makedonských a britských odborníků. Oblast Ohridského jezera se totiž v posledních letech stává atraktivním cílem environmentálních archeologů a paleoekologů z celé Evropy. Česká výzkumná skupina, tvořená lidmi z Karlovy a Jihočeské univerzity, zde hodlá rozvinout v příštích pěti letech široké spektrum vědeckých aktivit.
Jaromír Beneš
LAPE, PřF JU, vedoucí Letní školy bioarcheologie
Skupina studentů odebírá z ručního vrtáku sediment Ohridského jezera.
Foto J. Bumerl
Průzkum georadarem na břehu Ohridského jezera.
Foto J. Beneš
Jan Hošek, Tereza Majerovičová a Martina Vasiľová odebírají jezerní sediment.
Foto J. Beneš
Ohridské jezero v Makedonii je jedním z nejstarších na světě. Stáří je 5,5 milionů let.
Foto J. Beneš
Jihočeská část výzkumného týmu přihlíží geologické sondáži bagrem.
Foto J. Beneš
Archeolog Jaromír Beneš odebírá jezerní sediment na břehu Ohridského jezera.
Foto J. Bumerl
Ruční vrtání v sedimentu jezera.
Foto M. Vasiľová
Tereza Majerovičová odebírá vrtné jádro.
Foto M. Vasiľová
Jan Hošek z České geologické služby, Marek Verčík z Ústavu klasické archeologie FF UK a Jaromír Beneš z LAPE PřF JU prohlížejí pláň severně od Ohridského jezera.
Foto J. Bumerl
Skupina českých geologů a archeologů synchronizuje v terénu při průzkumu svoje data.
Foto J. Bumerl
