Ve dnech 12. – 13. října 2010 se uskutečnila odborná kulturologická exkurze studentů 2. ročníku oboru Evropská teritoriální studia do hlavního evropského města kultury pro rok 2015 – Plzně. Program byl, jak je patrné z pozvánky, bohatý. Exkurze byla součástí vyučovaného předmětu Einführung in die Kulturwissenschaft (Úvod do kulturologie). Měla doplnit teoretickou látku praktickým příkladem různých podob a forem kultury; vlastními zážitky a prožitky studentů. Kultura se musí cítit, vidět a prožít – to by mohl být podtitul oficiálního názvu exkurze, který zněl „Kultura a kulturní dědictví: teorie a praxe".
Celý program exkurze byl zajišťován Ústavem evropských teritoriálních studií Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Plzni ve spolupráci s vítězným týmem kandidatury Plzeň 2015.
Studenti dorazili do Plzně již v pondělí 11. 10. 2010 večer, tedy den před plánovaným odborným programem. První kroky z vlakového nádraží vedly do plzeňského pivovaru, kde studenti absolvovali prohlídku areálu s výkladem a byli seznámeni s kulturou podávání českého národního nápoje a správným způsobem jeho čepování. Odvážlivci mohli celé skupině pivo poté sami z pivovarských tanků načepovat. Večer ještě následovalo příjemné posezení v největší pivnici v ČR, Na Spilce, a utužování kolektivu. Studenti se tak mohli přesvědčit o kultuře pohostinství v Plzni.
12. října začal oficiální program exkurze. V dopoledních hodinách nám azyl poskytla historická budova Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni (nesoucí název Dům U Zlatého slunce).
V jeho gotických sklepeních proběhla přednáška odborného náměstka pro památkovou péči Mgr. Michala Černého, který studenty seznámil s termíny z oblasti památkové péče; vysvětlil, co se skrývá pod pojmem památková péče a jaká je její institucionální podoba. K čemu slouží odborná organizace státní památkové péče (NPÚ) a jaká je její organizační struktura.
Zmíněn byl i vývoj oboru v českém prostředí.Praktickou část obstaral se svým zajímavým příspěvkem Mgr. Karel Foud z oddělení specialistů, který přednesl příspěvek s názvem „Městské památkové zóny a městské památkové rezervace v Plzeňském kraji". Byly vysvětleny základní pojmy a prezentovány fotografie konkrétních sídel. Následovala diskuze. Na nádvoří budovy byli ještě studenti Mgr. Davidem Růžičkou obeznámeni s funkcemi územního odborného pracoviště v Plzni, nabídnuta případná možnost využití rozsáhlého fotoarchivu a knihovního fondu pro zpracovávání seminárních a absolventských studentských prací a obecně zmíněna historie budovy, ve které studenti strávili dopolední program.
Studenti s Mgr. Davidem Růžičkou
Odpolední program byl alokován do průmyslové památky – historické budovy bývalého nádraží Jižní předměstí. Záměrně byl dopolední prostor historické budovy státní příspěvkové organizace konfrontován se stavbou, v jejíchž útrobách nalezlo prostor pro svoji alternativní tvorbu občanské sdružení Johan.
Prostor skýtá možnosti pořádání alternativních kulturních projekcí a performancí. Vytváří místo pro alternativní druhy kultury. V tomto duchu se nesla i přednáška, resp. debata s Romanem Černíkem, uměleckým manažerem projektu Plzeň 2015, vysokoškolským pedagogem katedry pedagogiky Západočeské univerzity v Plzni, divadelníkem a kulturním aktivistou. Zajímavé byly jeho postřehy z tvorby plzeňského Programu rozvoje kultury 2009 – 2019. Plzeň jako jedno z mála měst v České republice má zpracovanou ucelenou strategickou a rozvojovou koncepci v oblasti kulturní politiky a studenti si mohli vyslechnout vyprávění o jejím zrodu a tvorbě. Jelikož je Roman Černík zároveň i uměleckým ředitelem o. s. Johan, centra pro kulturní a sociální projekty, mohli studenti načerpat řadu zajímavých podnětů.
Studenti s Romanem Černíkem
S Petrem Šimonem, projektovým manažerem Plzeň 2015, studenti poté diskutovali o vniku myšlenky na kandidaturu města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015, o její postupné realizaci a překážkách a obtížích, se kterými se členové realizačního týmu museli vypořádat, ale která vyvrcholila vítězstvím Plzně v tomto prestižním evropském klání.
Petr Šimon
Celý den se studenty strávila i Mgr. Stáňa Brejchová, manažerka projektu Plzeň 2015, která byla zároveň s PhDr. Mirkou Pitrovou z Ústavu evropských teritoriálních studií duchovním tvůrcem celého dvoudenního workshopu.
Poté následoval volný program. Studenti např. navštívili židovskou synagogu (druhou největší ve střední Evropě a třetí největší na světě), katedrálu sv. Bartoloměje na hlavním plzeňském náměstí, mohli si prohlédnout nové pozlacené kašny či Havelské trhy, které se v tu dobu na náměstí Republiky konaly.
Studenti v plzeňské synagoze
Celý program druhého dne exkurze se odehrával v areálu NKP kláštera v Plasích
První panovnický cisterciácký klášter v Čechách založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálený husity. V letech 1661 - 1785 velkolepě barokně přestavován podle plánů J. B. Matheye, J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 klášter zrušen Josefem II. a od roku 1826 rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku.
Nad střechami konventu zaujímá pozornost lucerna nad kapitulní síní, na níž je umístěn had obmotaný kolem kříže ve tvaru písmene T. Možností výkladů, proč tomu tak je, existuje několik: od znázornění iniciály jednoho z nejvýznamnějších opatů plaského kláštera Evžena Tyttla přes jím používaný osobní znak (číslice 2 vepsaná do písmene T) až k biblickému významu odkazujícím na Mojžíšova měděného hada. Ten obmotaný kolem hole uzdravoval uštknuté. Přeneseně lze i klášter chápat jako místo uzdravení.
Zde studenty uvítal správce objektu Mgr. Pavel Duchoň a vedoucí studijního depozitáře mobiliárních fondů nacházejícího se v areálu plaského kláštera Mgr. Stáňa Brejchová. Mgr. Duchoň studenty provedl klášterním konventem a seznámil je s historií objektu s důrazem na stavitelskou genialitu zakladatelského řádu a na barokní um Jana Blažeje Santiniho Aichela, dále s osobou kancléře Metternicha, který má v Plasích svou rodinnou hrobku a s novodobým osudem kláštera. Následovala beseda se studenty na téma správa památkového objektu v praxi, stav kulturní politiky ČR a Mgr. Duchoň odpovídal na zvídavé otázky z pléna. Na jeho vystoupení reagovala Mgr. Stáňa Brejchová a studentům vysvětlila úlohu mobiliárního fondu v památkové péči, jeho správu a údržbu. Studentům byly objasněny možnosti vícezdrojového financování v oblasti památkové péče. Mgr. Brejchová stála u zrodu a realizace projektu financovaného z FM EHP/N (Finančních mechanismů evropského hospodářského prostoru a Norska) na vybudování Studijního depozitáře mobiliárních fondů v klášteře v Plasích a o tomto projektu krátce pohovořila. Následovala prohlídka 3. patra konventní budovy, do které byl projekt alokován. Studenti se mohli přesvědčit o podmínkách uchovávání různých druhových skupin mobiliárních fondů, udržování správného klimatu a technice zacházení s mobiliárním fondem.
Studenti při prohlídce objektu s Mgr. Pavlem Duchoněm
Společná fotografie na závěr exkurze
