studentka 3. ročníku ETSN
Správa národního parku Bavorský les/ Muzeum lesní historie St. Oswald (SRN)
V Muzeu lesní historie jsem strávila dva měsíce od 1. 8. 2012 do 30. 9. 2012 v rámci odborné praxe, kterou musí studenti našeho oboru Evropská teritoriální studia absolvovat v průběhu svého studia. Jedná se v podstatě o povinný předmět, pro jehož splnění je předepsané absolvování odborné stáže v některé z německy mluvících zemí. Já tuto stáž absolvovala mezi druhým a třetím akademickým rokem ve Spolkové republice Německo, ve Svobodném státě Bavorsko, v příhraničním okrese Freyung - Grafenau.
Odbornou stáž dohodla PhDr. Miroslava Kubatová Pitrová, Ph.D. z Ústavu evropských teritoriálních studií FF JU v ČB s panem Wolfgangem Bäumlem, ředitelem odborné oblasti III. NP Bavorksý les a je výsledkem dlouhodobé spolupráce ústavu s příhraničním bavorským okresem Freyung-Grafenau.
Správa národního parku Bavorský les (BW) se člení do 6 odborných oblastí, má činnost byla zařazena do odborné oblasti III. – Informační zařízení a muzea - s místem výkonu v Muzeu lesní historie v malebném Svatém Oswaldu.
Pod svá křídla mě vzal pan Wolfgang Bäuml, ředitel odborné oblasti III., který byl také koordinátorem mé praxe. V prvních dvou dnech jsem se seznámila se všemi informačními středisky, s jejich představiteli a pracovníky. Především mě zaujala dvě největší střediska - Haus zur Wildnis a Hans-Eisenmann-Haus. Waldgeschichtliches Museum ve St. Oswaldu uzavírá tuto trojici.
Budova Muzea lesní historie v St. Oswaldu
Má hlavní pracovní náplň spočívala v aktivitách příhraniční komunikace mezi Bavorskem a ČR. Nejčastěji jsem překládala a korigovala texty ke vznikajícím krátkodobým výstavám, zajišťovala telefonickou komunikaci s českými subjekty. Během mého působení v muzeu jsem měla možnost účastnit se různých pracovních schůzek: konzultačních a přípravných, např. ohledně nově vznikajícího Muzea lovu a rybářství na zámku Wolfstein ve Freyungu, nebo oficiální schůze vedení Národního parku Bavorský les.
Po celou dobu mého praktika probíhala spolupráce s Národním parkem Šumava, konkrétně s environmentálním oddělením. V rámci tohoto spojenectví jsem spolupracovala na přírodním a kulturním památkovém klíči jak Bavorského lesa, tak i Šumavy. Dále jsem měla možnost účastnit se natáčení na Šumavě a vyzkoušet si roli tlumočnice pro české studenty, kteří přispěli svou vizí o budoucnosti Šumavy do nově vznikající sekce výstavy v našem Muzeu lesní historie.
Se studenty vimperského gymnázia a kameramanem, vlevo Wolfgang Bäuml
Pracovní kolektiv muzea byl ke mně velice laskavý, milý, přátelský a nápomocný, kdykoliv jsem potřebovala. Jazyková bariéra, co se týče bavorštiny tu sice byla, ale alespoň jsme se přitom vždy všichni zasmáli – bavorsky slovo „nashle" snad neumím vyslovit dodnes :-).
Život ve Waldhäuseru
Správa národního parku Bavorský les mi zajistila ubytování v jejich vlastním Gästehausu, v budově se 4 byty. V každém bytě byly tři samostatné pokoje s jedním lůžkem, společná kuchyně, chodba a sociální zařízení. Všichni spolubydlící i nespolubydlící byli velice vstřícní a po práci jsme vždy na provizorní terase našli společnou řeč. Stravovala jsem se převážně z vlastních zdrojů, což neznamená, že jsem místní kuchyni neochutnala. Špecle s jelením masem a červeným zelím chutnaly sice výborně, ale české knedlo-vepřo-zelo nemá konkurenci :-).
Gästehaus Waldhäuser
Waldhäuser se nalézá přibližně 9 km od St. Oswaldu. Co se tedy týká dojíždění, využívala jsem možnosti dopravy vozidlem Národního parku, ale především laskavosti zaměstnance muzea Sigeho Meiningera, který též bydlí ve Waldhäuseru, a dojížděla jsem s ním. Někdy jsem i jezdila na kole, které jsem si s sebou přivezla.
Ve volném čase jsem především pěší turistikou poznávala krásy Národního parku, ať už se jedná o vrcholky hor, ledovcová jezera ukrytá v listnatých lesích, rašeliniště nebo mrtvé stromy po napadení kůrovcem.
Navštívila jsem i zvířecí výběhy, což bylo pro mě neskutečným zážitkem, neboť divoké prase stálo bez překážky pouze asi půl metru ode mě! Ale viděla jsem zde především také zvířata typická pro tuto oblast – rysy. Také jsem zavítala do města Grafenau a účastnila se Soumarské slavnosti nebo Jelení slavnosti ve St. Oswaldu. Jednoduše řečeno, každou volnou chvíli jsem prozkoumávala tento kraj.
Praktikum mě obohatilo nejen o jazykové znalosti, ale především o poznání jiné kultury a nových míst. Dovolilo mi seznámit se s muzejním zázemím a problematikou výstav. A v neposlední řadě přispělo ke vzniku nových přátelství. Velký dík patří všem v Muzeu lesní historie, bylo mi ctí, že jsem byla Vaše kolegyňka!
