student 3. ročníku ETSN
Centrum Bavaria Bohemia, Schönsee (SRN)
V Centru Bavaria Bohemia (CeBB) v Schönsee jsem strávil tři měsíce od 4. 10. 2010 do 31. 12. 2010 v rámci odborné praxe, kterou musí studenti našeho oboru Evropská teritoriální studia absolvovat v průběhu svého studia. Jedná se v podstatě o povinný předmět, pro jehož splnění je předepsané absolvování odborné stáže v některé z německy mluvících zemí. Já tedy část akademického roku 2010/2011 strávil v Německu, ve Svobodném státě Bavorsko, jak zní oficiální název této německé spolkové země.
Centrum samo sebe nazývá „kulturní točnou" mezi třemi českými a třemi bavorskými příhraničními regiony. Zprostředkovává zájemcům z Bavorska kulturní akce, které se konají v Čechách a naopak.
Činnost CeBB je financována z evropských fondů v rámci projektu „Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic", který má za hlavní cíl kulturní propojení šesti příhraničních regionů. Velmi důležitým prvkem pro fungování CeBB je správa internetového kulturního portálu www.bbkult.net, který nabízí kromě článků především databáze kulturních akcí, institucí, projektů, atd.
CeBB má k dispozici zmodernizovanou budovu bývalého pivovaru, jejíž prostory nabízí mnohé využití při výstavách, koncertech, čteních, přednáškách či zasedáních, a každoročně zde pořádá několik desítek akcí. Pořádá nebo se podílí také na akcích pořádaných v Čechách.
Budova CeBB
Přestože si již CeBB vybudovalo za dobu svého působení (od roku 2006) vysoké renomé v oblasti česko-německých vztahů, v době, kdy jsem od dr. Pitrové z Ústavu evropských teritoriální studií FF JU obdržel nabídku praxe v Schönsee, musel jsem se o jeho činnosti informovat, jelikož jsem jej vůbec neznal. Tato práce mě velmi zaujala hlavně proto, že se zdála velice rozmanitá, a tak jsem jel do Schönsee na pohovor s tím, že uvidíme. K mému překvapení šlo u pohovoru pouze o znalost němčiny, což bylo v mém případě celkem bez problémů.
Začátek
Největší nevýhodou polohy v hloubi Hornofalckého lesa je to, že do Schönsee není možné dostat se ani vlakem, ani autobusem. Obrovské štěstí v tomto směru proto představovali někteří kolegové, kteří do Schönsee jezdí pravidelně z Plzně autem. Nebýt jich, nebyl bych se dostal domů ani na Vánoce.
Po prvním dnu v CeBB jsem si připadal jako Alenka v říši divů. Ani nevím, kdy naposledy jsem byl najednou zahrnut tolika informacemi. Vyznat se ve všech složkách v počítači, stejně jako ve webových stránkách se zdálo naprosto nemožné. V mé hlavě se to proměnilo v obrovský guláš, ve kterém jsem se až postupem času začal orientovat. Začátek praxe jsem si ale užil. Téměř každý den jsme organizovali nebo pořádali něco jiného, a tak byla práce velmi rozmanitá a vůbec ne zdlouhavá.
V pohraničí
Po práci, před tím než zapadlo slunce, jsem často objížděl na kole oblíbené turistické cíle v okolí. Vzhledem k tomu, že pocházím z poměrně velkého města (z Českých Budějovic), těšil jsem se na vesnický život, na přírodu a nové lidi. Už po pár dnech po příjezdu mi bylo totiž naprosto jasné, že si sem musím přivézt kolo, abych poznal místní krajinu trochu blíže.
Obzvláště mně učarovaly zaniklé osady na hranicích, jako např. Pleš, Dianin Dvůr, atd., které nutí člověka k přemýšlení, jak asi mohly vypadat před sto lety. Od začátku prosince jsem již však kvůli spoustě sněhu na kole vyjet nemohl, a tak jsem jednoduše vyměnil kolo za běžky.
Jeden Rosswurst prosím
Hornofalčtí působí opravdu velice přátelským dojmem. Na antipatie vůči sousední zemi lze narazit sice ještě dnes na obou stranách hranice, ale právě o to větší bylo moje překvapení, že lidé zde jsou velmi otevření a že někteří z nich dokonce velmi dobře ovládají češtinu. Co se ale mé němčiny týče, nebyl jsem si s ní zde v Horní Falci úplně jistý.
Jedno takové asi největší nedorozumění se mi stalo, když jsem tu byl teprve pár dnů a zašel jsem si do pojízdného stánku k radnici na oběd. Dlouho jsem přemýšlel, co si dám, a pak jsem se rozhodl: "Jeden Rosswurst, prosím". Rosswurst, mi ale teda vůbec nechutnal, a já si lámal hlavu na tím, co to může být za maso. Zničehonic jsem si pak vzpomněl na písničku od Rammstein "Ich bin der Reiter, du bist das Ross", a došlo mi, že jsem vlastně snědl buřta vyrobeného z koně. Hned se mi udělalo šoufl.
Hornofalcký dialekt jsem si celkem osvojil, stále se mi však občas stává, že když někdo spustí skutečně tím ryzím dialektem (místní ho nazývají Hou-hou Sprache), jsem schopen rozumět jen "freili", "passt scho" a oblíbené "gell" na konci téměř každé věty.
Budoucnost mluví hornofalcky
Možnost být součástí týmu CeBB hodnotím jednoznačně velice pozitivně. V rámci praxe jsem se zdokonalil nejen v překládání, ale i v komunikaci s lidmi, v telefonickém vyřizování a organizování, měl jsem možnost objíždět kulturní česko-německé akce a získat cenné kontakty. Jelikož bych se jednou rád pohyboval v oblasti česko-německých vztahů, znamená pro mě toto praktikum velkou zkušenost, kterou kazí jen špatné dopravní spojení do Schönsee a krátká doba praxe. Používání cizího jazyka v každodenní komunikaci a hlavně v práci je bezpochyby pro budoucnost velice přínosné. Doufám jen, že to platí i pro tu hornofalckou němčinu.
