Rezidence a dvůr hraběte Jana Adama Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou v první polovině 18. století
V první části diplomové práce se autor zabývá vnitřní výzdobou rezidence, její ideovou náplní a také hmotnou kulturou questenberské domácnosti. Kromě rozsáhlých hudebních zájmů měl hrabě též obrovský zájem o architekturu a výtvarné umění, což dokumentují rozsáhlé stavební práce nejen v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale i na některých dalších questenberských panstvích. Cit pro výtvarné umění značila početná obrazová sbírka a dochovaná fresková výzdoba. Kapitola, jež se zabývala hodnocením zvolených skupin předmětů každodenní potřeby, odhalila nejen touhu Jana Adama Questenberka obklopovat se krásnými a přepychovými výrobky, ale dovolila i nahlédnout do jeho každodenního života.
Druhá část diplomové práce se snaží rekonstruovat personální skladbu dvorů hraběte Jana Adama Questenberka ve vídeňském paláci na Johannesgasse v letech 1703-1711 a především v hlavní venkovské rezidenci v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zkoumá složení, strukturu a organizaci questenberského dvora a srovnává ji s dalšími šlechtickými dvory v zemích Koruny české - se dvorem Kinských v Chlumci nad Cidlinou, knížete Jana Kristiána Eggenberka v Českém Krumlově, hraběte Františka Antonína Collalta v Brně, Buquoyů v Nových Hradech a dvorem Marie Gabriely Lažanské v Manětíně.
