Kuchyně a zásobování rožmberských sídel
(Příspěvek ke komunikaci ve společnosti aristokratického dvora Petra Voka z Rožmberka v jeho vedlejší, dočasných a příležitostných rezidencích v letech 1592-1602)
Diplomová práce je postavena především na rozboru rožmberských "kuchyňských" účtů pro léta 1592 až 1602. Rozbor "kuchyňských" účtů odhalil zejména tři stěžejní témata - zásobování pohybujícího se dvora Petra Voka z Rožmberka potravinami, jeho itinerář a každodenní život dvora na cestách. Zásobování dvora potravinami sleduje práce pouze na vedlejším venkovském sídle posledního Rožmberka v Třeboni a na příležitostných a dočasných rezidencích v Kratochvíli, Dobré Vodě, Bechyni a ležení u Znojma. Nejvíce pozornosti je věnováno zásobování letohrádku Kratochvíle. Dvůr byl zásobován asi z 75 % dodávkami z vlastního vrchnostenského hospodářství. Dalších asi 20 % dodávek bylo zajištěno nákupy od vlastních poddaných a cizích kupců. Minimální úlohu při zásobování sehrály potraviny přijaté ke dvoru ve formě naturálních dávek a darů. Provoz dvora usazeného na půdě vlastního rožmberského dominia byl tedy méně náročný než zajišťování pobytů mimo dominium, kde chyběly vrchnostenské podniky a všechny potraviny se musely nakupovat. Zásobování potravinami je v práci prezentováno jako specifická forma komunikace ve společnosti aristokratického dvora Petra Voka z Rožmberka, která spojovala dvorské prostředí s rezidenčním městem, ostatními městy a městečky na dominiu, venkovem i s cizími dodavateli. V práci je věnován prostor všem článkům řetězu, v němž zásobování probíhalo, jako byla kuchyně, kuchmistr, kuchyňský písař, hejtmané, specializovaní písaři, kočí, ale hlavně dodavatelé potravin. Zásobování není chápáno pouze jako forma komunikace, ale i jako pravidelně se opakující rituál, který nabýval rozmanitých podob. I přes svou rozrůzněnost se tento rituál realizoval ve třech základních fázích - hledání dodavatele, odběr zboží a platba.
