Mocenské elity v Pelhřimově 1653-1703. K roli ekonomického, intelektuálního a příbuzenského zázemí honorační vrstvy v systému lokální moci královského města
Předkládaná práce se zaměřila na poznání ekonomického, intelektuálního a příbuzenského zázemí mocenských elit královského podkomořského města Pelhřimova v druhé polovině 17. století. Důraz byl kladen na zodpovězení otázek týkajících se stupně potřebnosti dostatečného majetku, vzdělání a rodinných vazeb na vykonávání vyšších městských úřadů a dále na pochopení strategií mocenských kariér jednotlivců a rodin. Pomocí prozopografické analýzy jednotlivých mocenských participantů založené na široké pramenné základně se podařilo odhalit jejich zázemí a vymezit skupiny osob, pro něž byl přednější ekonomický, intelektuální či nejčastěji příbuzenský sociální kapitál. Díky poměrně dlouhému časovému záběru byl vysledován okruh sedmi mocenských elitních rodin, které postupně ovládly městskou správu, politiku a vzájemně se provázaly majetkově i příbuzensky. Vůči ostatním měšťanům vytvořily takřka uzavřenou skupinu využívající osobitých prostředků doplňování svého personálního stavu. Mocenské elity byly nazírány především v konkrétních příkladech a projevech svých majetkových, intelektuálních a příbuzenských činů, které se zviditelňovaly mimo jiné během komunikačních aktů, a také při skupinové či individuální reprezentaci. Práci na závěr doplnily biogramy jednotlivých městských úředníků působících v úřadech na konci 17. století a několik dalších příloh.
