Jankovská Bohumila

Švihovští z Rýzmberka (1450-1650)

Náplní této práce je dvousetleté období 1450-1650 v dějinách českého panského rodu Švihovských z Rýzmberka, jehož majetek se rozkládal na území Plzeňského a Prácheňského kraje. Členové rodu téměř po celou dobu jeho existence zaujímali významné zemské, dvorské, či alespoň krajské úřady. Od poloviny 15. do poloviny 16. století se Švihovští aktivně podíleli na vývoji nejen domácí, ale i zahraniční politiky českého státu. Dobou jejich největších majetkových zisků se stala vláda Vladislava II. Jagellonského, kdy Půta Švihovský z Rýzmberka zastával úřad nejvyššího sudího Království českého. Své bohatství a politickou moc demonstroval nákladnými pozdně gotickými přestavbami hradů Švihova a Rabí. Při stavbách obou hradů byl zřejmě přítomen i královský stavebník Benedikt Rejt, jehož přítomnost na Rabí je datována k roku 1505. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče roku 1526 Půtovi synové horlivě podporovali kandidaturu bavorských vévodů Viléma a Ludvíka na uprázdněný český trůn. Nezdar politiky zapříčinil ztrátu úřadů a rozsáhlé zadlužení. Až o dvě generace později se Švihovští dokázali vrátit do zemských úřadů a vymanit se z rozsáhlých dluhů. Poslední potomek rodu, Václav Švihovský z Rýzmberka zemřel roku 1720.