Předkládaný projekt vychází z inspirace francouzským revizionismem, metodologicky se opírá o intelektuální dějiny, jež rekonstruují historické myšlení na základě pečlivé analýzy dobových textů a jejich diskursivní funkce. Z hlediska mého osobního vývoje projekt navazuje na moje předchozí studie o šlechtické výchově a politické kultuře 18. století. Dřívější výzkumy, jež se soustředily především na šlechtické archivy v Praze a Brně, budou nyní rozšířeny o výzkum jihočeských šlechtických archivů v pobočkách Státního oblastního archivu Třeboň. Půjde především o rodinný archiv Schwarzenbergů v Českém Krumlově, rodinný archiv Buquoyů a rodinný archiv Černínů v Jindřichově Hradci.
Výstupem bude habilitační spis, jenž se podle francouzského vzoru zaměří na komplexní zpracování různých aspektů šlechtické kultury v předrevoluční éře. Zlomovým mezníkem pro naši oblast však není francouzská revoluce, nýbrž velké stavovské sněmy z roku 1790. Projekt bude sledovat několik hlavních oblastí: 1. Dopad kritického dějepisectví na funkci šlechtické genealogie a význam urozenosti; 2. Proměny v domácí výchově pod vlivem osvícenských myšlenek; 3. Role literatury ve šlechtické kultuře / psaní pro soukromou sféru; 4. Psaní pro veřejnost / čtyři šlechtičtí spisovatelé éry osvícenství (Franz Joseph Kinský, Franz de Paula Hartig, Maximilian Joseph Lamberg, Joseph Nikolaus Windischgrätz); 5. Vztah šlechtických vrchností k poddaným; 6. Proměny stavovství, projevy politického myšlení a jednání na velkém sněmu 1790-1791.
Závěrečná pasáž věnovaná jednání panstva na velkých sněmech roku 1790 bude mít v argumentaci habilitační práce klíčové místo. Ačkoli se aristokratická revolta v habsburských zemích časově shoduje s francouzskou revolucí, nebyla jen reakcí na tuto světodějnou událost. Vzešla především z domácích politických příčin. Reprezentanti panského stavu hráli na sněmech v Čechách i jiných dědičných zemích nejaktivnější úlohu, takže revolta z roku 1790 má pro interpretaci šlechtické kultury osvícenství zásadní význam.
